Minulý týden napadlo na hřebenech Jeseníků tolik sněhu, že bylo možné upravit první stopy pro běžkaře. Na Ovčárně začali trénovat sportovci a objevilo se i několik nadšenců z řad veřejnosti. S trochou opatrnosti bylo možné pokračovat neupraveným terénem skoro až na Červenohorské sedlo, kde už sníh roztál. Dál to bylo sjízdné od Vřesové studánky na Šerák. Hlavní Hřebenová trasa byla vydupaná i pro pěší. Na vedlejší cesty, jako je třeba odbočka na Vozku, nebo kamenné okno, bylo třeba využít návleky, aby nepadal sníh horem do bot.

Kousek od Českého Brodu se natáčí film o Keltech.

Zemřel Krakonoš, František Peterka. Rozhodli jsme se uctít jeho památku něčím opravdu výjimečným. Na doporučení jednoho kamaráda, jsme se z Černé hory vydali do Jánských Lázní po téměř zapomenuté Luisině stezce. Nebo také Těsným dolem, nebo přesněji Klausovým dolem. Tento název nemá nic společného s naším bývalým panem prezidentem, ani jiným Klausem. Název pochází ze slova Klauza, což je přehrada sloužící k plavení vytěženého dřeva z hor do údolí. No a v dolní části dnešního Klausova dolu byla jedna taková klauza vybudována už v 16. století. Klausův důl je úzká rokle mezi Černou a Světlou horou v Krkonoších. Protéká jím Černohorský potok, který odvádí vodu z největšího krkonošského rašeliniště ležícího na Černé hoře.
Luisina cesta byla vybudována už v letech 1885-90 a jméno dostala podle majitelky maršovského panství hraběnky Aloisie Czernin-Morzinové. Od roku 1910 tudy provázel lázeňské hosty zkušený místní horal a poté až do roku 1937 chodník udržoval Krkonošský lázeňský spolek. Později zpustl, cestu i mosty strhly sesuvy půdy a povodně. Až v letech 2002-2003 byla Správou Krkonošského národního parku opět zrekonstruována jeho nejatraktivnější spodní část v délce asi 600 metrů. Cesta končí altánkem v místě ztrženého mostu. Po přebrodění potoka je možné pokračovat zchátralou stezkou dál až na Pardubické boudy. V roce 2009 se údolím prohnala ničivá vichřice, která za sebou nechala celé vykácené svahy a zcela znemožnila průchod. Teprve nedávno, se podařilo stromy odklidit.
Naše cesta začíná U Hotelu Černá bouda, odkud se vydáme po červené značce směrem do Jánských Lázní. Asi po 1,5km poměrně strmého klesání narazíme na starý kamenný rozcestník. U něho odbočíme vlevo, neznačenou stezkou, k Malým Pardubickým boudám. Kousek za boudami už slyšíme hukot Černohorského potoka, přejdeme úzkou lávku a podél potoka se vydáme dolů. Stezka je lépe schůdná za suchého počasí, ale při troše opatrnosti a s dobrým vybavením to jde i jindy. Cestou potkáme několik kamenných hrází z let 1900-01, poslední pozůstatky práce italských kameníků, kteří regulovali tok po katastrofální povodni. Valí se přes ně bouřící vody a vytváří tak skutečně působivé vodopády. Cestou se kocháme peřejemi a tůněmi. Je to prostě nádhera. Potkáme vývěry léčivých pramenů, zachovalou kamennou lavičku a přelezeme několik padlých kmenů, nakonec přebrodíme potok zpět na pravý břeh, a to už jsme u altánku.

Inverzní počasí v Krkonoších střídá ochlazení. Lyžařům se blýská na lepší časy. Na Černé hoře v sobotu začala lyžařská sezóna.

Po rekonstrukci je opět otevřené muzeum lidových staveb v Kouřimi. Ve vytopených světnicích vyprávěli hospodáři o adventních a vánočních obyčejích a ve školní třídě zazněly Radostné zpěvy adventní. K vidění byla vařená muzika, škvarkové cukroví a další. Venku se procházely tajemné Lucky a hrozivá Perchta.

Výstava ledových soch - Antonio Vivaldi, Čtvero ročních dob

I v nížině napadl sníh. Teprve nyní je vánoční atmosféra opravdu vánoční. Svátky by se měly o pár dní posunout.

Letošní zima ledopádům opravdu přeje. Letos jsou větší, než v předešlých letech. Ale kde jsou ty časy, kdy jsme si prošlapávali cestičky ve sněhu, s ručně kreslenou mapkou v jedné a turistickou mapou v druhé ruce, a hledali ledopády. Dnes je to, díky reklamě, vyhledávaná atrakce. U každé odbočky k ledopádu jsou umístěny šipky s jejich názvy. Těžko se hledá místo k zaparkování a na základním okruhu je lidí, jak na Václaváku. 9.-12.2.2017 se budou konat dokonce hromadné pochody, takže kdo má rád společnost, máte šanci. Fotografům a milovníkům přírody doporučuji spíše všední den.

Většina jezer a rybníků zamrzla. V některých místech dokonce i řeka Labe. Letos tu máme zase krásnou zimu. Jen toho sněhu je v Polabí málo.

Peklo u České Lípy zaplavily květy bledulí

Rekonstrukce bitvy na Bílé hoře. V neděli 8. listopadu 1620 v blízkosti Prahy, byla bitva třicetileté války. V bitvě se střetly česká stavovská armáda a dvě armády katolické, armáda císaře Svaté říše římské Ferdinanda II. Štýrského a armáda německé Katolické ligy. Katolické armády po jedné až dvou hodinách zdolaly méně početnou stavovskou armádu. Bitva zpečetila osud českého stavovského povstání a na dalších 300 let ovlivnila osud českého státu.

Skoky Petra Piláta na motorce přes závodní dráhu. Stovky závodních a sportovních aut a technicky zajímavé akce pro děti.

Dnes dopoledne šla Nymburská lávka do Labe. Sloužila nám 33 let. Vůbec se jí nechtělo odejít, bránila se dlouho.
Nakonec se s námi rozloučila krásnou fontánou.

Dobové tábory armád, které prošly vojenským výcvikovým prostorem Milovice a bojové ukázky. Také návštěva někdejšího sovětského podzemního velitelského stanoviště letectva a protivzdušné obrany Mordová rokle.